Ceny hliníku zakolísaly po prudkém růstu. Digitální éra zvyšuje spotřebu mědi

Cenový šok

Hliník na londýnské burze kovů (LME) zaznamenal v posledních dnech volatilitu, kdy konec týdne přinesl růst na několikaletá maxima, po kterém jeho cena prudce klesla. Po obavách z výpadků dodávek kvůli konfliktu v Perském zálivu vzrostla 19. března 2026 cena tříměsíčních kontraktů nad 3 500 USD za tunu, což představovalo nejvyšší úroveň za poslední čtyři roky. Stabilitu však narušila prudká korekce kvůli obavám z globálního zpomalení a vysokých cen ropy, což se promítá i do spotřeby kovů. Svou roli sehrála i psychologická stránka, kdy investoři po růstu začali uzavírat své pozice. V jednu chvíli cena kovu klesla o 8 %, k 20. březnu se ztráty mírně snížily a kontrakty uzavřely na úrovni 3 287 USD.*

Zdroj: London Metal Exchange*

Dodávky pod tlakem

Region Perského zálivu je klíčovým producentem hliníku, proto je tamní situace nejdůležitějším faktorem ovlivňujícím trh s tímto kovem. Agentura Reuters uvádí, že asi 9 % globální produkce pochází odtud, a pokud navíc z rovnice odstraníme Rusko a Čínu, procento výrazně vzroste. Konflikt vedl k uzavření, respektive omezení některých hutí. Důležitým článkem je jedna z nejvýznamnějších dopravních tepen, Hormuzský průliv, kterým prochází velká část světového obchodu. Dochází k narušení exportu i dodávek vstupních surovin, což ve výsledku vede k situaci, kdy existuje vůle dodávat, ale logistická omezení to neumožňují. Zajímavé je, že dopad konfliktu se neprojevuje pouze na fyzické dostupnosti kovu, ale i na cenových prémiích. Evropské i asijské burzy zaznamenaly výrazný nárůst přirážek nad tržní ceny, což signalizuje akutní nedostatek okamžitě dostupného materiálu, přičemž tyto přirážky dosáhly nejvyšších úrovní za poslední roky. Konflikt však nepřinesl jen růst cen. Yahoo Finance uvádí, že vyšší ceny a nejistota zároveň způsobily oslabení poptávky v některých regionech, což je typické pro trhy v době geopolitické nestability, kdy jsou odběratelé při nákupech opatrnější.

Přeplněné čínské sklady

Tento jev je důležitý u Číny, která hraje specifickou roli na trhu s hliníkem. Země obvykle funguje jako stabilizační prvek, ale situace se nyní vyvíjí jiným směrem, protože se zde podle Yahoo Finance začaly hromadit zásoby hliníku, přičemž objemy dosáhly nejvyšších úrovní od roku 2020. Zajímavé je, že navzdory globálnímu nedostatku má Čína problém najít lokální kupce pro své zásoby. Co se týče exportu do zahraničí, ten se v prvních měsících roku 2026 zvýšil asi o 13 %. Důležitým faktorem je, že čínská produkce naráží na své limity. Kapacitní omezení a regulační zásahy znamenají, že země již nedokáže reagovat na výpadky nabídky tak jako v minulosti. To potvrzují i analýzy Reuters, podle nichž se čínský sektor pohybuje blízko maximálních kapacit. To pak v některých případech přispívá k nerovnováze tím, že exportuje přebytek v době slabé poptávky.

Nedostatek pro datová centra

Na druhé straně zde máme jiný průmyslový kov, měď. Ta se v posledních letech dostala do popředí zejména kvůli rostoucí poptávce ze strany technologického sektoru. Podle posledních zpráv se stále více ukazuje riziko nedostatku mědi, které souvisí s expanzí datových center. Tato zařízení jsou extrémně náročná na elektrickou infrastrukturu, včetně rozsáhlé kabeláže, což automaticky zvyšuje spotřebu mědi. Poptávka po datových centrech roste zejména v souvislosti s rozvojem umělé inteligence a cloudových služeb. Zároveň však nabídka nestíhá držet krok s tímto růstem. Těžba mědi je kapitálově náročná a nové projekty vyžadují roky příprav. To znamená, že v krátkodobém horizontu není možné výrazně zvýšit produkci. Proto se stále častěji hovoří o tom, že nedostatek mědi může brzdit rozvoj technologické infrastruktury.

Korekce zasáhla i měď

Vývoj cen mědi v posledním období ukazuje její citlivost na globální ekonomické faktory. Červený kov prošel v poslední době stejným vývojem jako hliník. Začátek roku se nesl ve znamení rekordních úrovní, které byly způsobeny silnou poptávkou a omezenou nabídkou. Poslední lednové dny přinesly cenu těsně pod 14 tisíc USD za tunu. V posledních dnech se však cena výrazně změnila. Měď se připojila k širšímu výprodeji, rovněž v důsledku obav ze zpomalení a uzavírání pozic. Důležitým faktorem bylo poslední rozhodnutí amerického Federálního rezervního systému, po kterém došlo k oslabení několika aktiv včetně zlata, stříbra a kryptoměn. Fed na svém druhém letošním zasedání rozhodl ponechat úrokové sazby na stejné úrovni 3,50 – 3,75 %. K 20. březnu se cena tříměsíčních futures na měď propadla asi o 10 % na 11 929 USD.* Navzdory krátkodobému poklesu zůstávají dlouhodobé fundamenty relativně silné díky zmíněné poptávce ze strany energetiky, elektromobility a digitalizace.

Zdroj: London Metal Exchange*

* Minulá výkonnost není zárukou budoucích výsledků.