Jaderná energie se dostává stále více do centra pozornosti. Společnost Meta získala další podíl

Americký gigant posunul své aktivity v oblasti umělé inteligence na další úroveň, když nedávno uzavřel nové dohody se třemi energetickými společnostmi: Vistra, TerraPower a Oklo. Tento krok zajistí dodávky jaderné energie pro vysoce výkonná datová centra, v souvislosti s nimiž společnost Meta stále více posiluje své úsilí, zejména v oblasti vývoje superinteligence. Jedním z takových projektů je obrovský superklastr Prometheus ve státě Ohio. Očekává se, že bude uveden do provozu ještě letos, přičemž technologie bude rozmístěna v několika menších datových budovách a bude sloužit k trénování pokročilých modelů. Díky nejnovějším smlouvám přibude v příštím desetiletí do energetického systému 6,6 gigawattů elektřiny, což by odpovídalo spotřebě přibližně tří čtvrtin milionu domácností. Společnost Meta buduje svou infrastrukturu již dlouhou dobu a podobnou smlouvu s platností až 20 let se jí podařilo uzavřít již v létě loňského roku. Smluvní partner, společnost Constellation Energy, začne společnosti dodávat elektřinu z jaderné elektrárny v Illinois od příštího roku.

Velké technologické firmy a jaderná energie

Meta není jediná a její rozhodnutí zapadají do širšího trendu zajišťování jaderné energie jako zdroje pro umělou inteligenci. Technologický lídr Microsoft podepsal dohodu se společností Constellation Energy, která podpoří oživení kontroverzní jaderné elektrárny Three Mile Island. Společnost Google mezitím kromě investic do vývoje malých modulárních reaktorů také finančně podpoří společnost Elementl Power při rozvoji tří lokalit, z nichž každá by měla produkovat 600 megawattů elektřiny. Google bude mít navíc možnost tyto lokality odkoupit. Malé modulární reaktory zaujaly také společnost Amazon, konkrétně její divizi Amazon Web Services. Vedoucí představitelé společností se shodují, že jaderná energie je nezbytná pro rychlý rozvoj umělé inteligence a pro uspokojení jejích potřeb. Podíváme-li se například na odhady spotřeby energie, společnost Goldman Sachs očekává, že do konce tohoto desetiletí budou datová centra „přispívat“ 8 % k celkové poptávce v USA. V současné době činí tento podíl 3 %. Jiný pohled nabídla společnost Rystad Energy, která očekává poptávku na úrovni spotřeby Turecka, která činí přibližně 290 terawatthodin.

Miliardy do energetiky

Umělá inteligence zažívá v posledních letech boom a investice do ní se již počítají v desítkách miliard dolarů. Samotná společnost Meta plánuje do roku 2028 investovat celkem 600 miliard, zatímco podle portálu Investing by do tohoto odvětví mělo jen v letošním roce proudit asi 500 miliard USD od dalších hráčů, jako jsou Microsoft, Amazon, Alphabet, Oracle a CoreWeave. Agentura Moody’s očekává, že se na těchto investicích budou kromě bank podílet i investoři prostřednictvím cenných papírů zajištěných různými formami.

Staré elektrárny jako nové příležitosti?

Obnovený zájem o jadernou energii otevírá dveře i samotnému odvětví, které před několika lety ustoupilo do pozadí ve prospěch zemního plynu. Požadavky se mění, a již postavené jaderné elektrárny jsou proto ekonomicky výhodnějším řešením, jelikož jejich kapitálová náročnost je mnohem nižší než u výstavby nových reaktorů. To dále podporují smlouvy s technologickými lídry, jako je tomu v případě elektrárny Three Mile Island nebo elektrárny Duane Arnold pod vedením společnosti NextEra, která podle CNBC věří, že díky tomuto rozmachu bude schopna rychle najít partnery pro spolupráci. Prozatím se situace pro tento sektor jeví jako příznivá, což by se mohlo odrazit i na akciových trzích, a jednotlivé společnosti by se mohly stát zajímavým doplňkem portfolií.[1]

Staré obavy nezmizely

Kromě podpory ze strany soukromého sektoru má jaderná energie podporu i ve vládě, neboť Donald Trump podle CNBC otevřeně zastává názor, že je třeba zvýšit výrobu v USA. I když se to vše může jevit jako dobré řešení, má tento zdroj energie svá úskalí. Především je to představa, která mnoha laikům přijde na mysl, když se zmíní jaderné elektrárny – nehody, které v minulosti způsobily obrovské škody. Další překážkou je nakládání s odpadem, který zůstává radioaktivní po mnoho desetiletí. V USA v současné době existuje pouze dočasné řešení, a to skladování v blízkosti elektráren, což je z dlouhodobého hlediska neefektivní, ekologicky rizikové a nákladné. Trvalé řešení je stále v nedohlednu a ochota tuto situaci změnit je slabá. Malé modulární reaktory jsou prezentovány jako dobrá „náhrada“ za velké elektrárny a mohly by využívat recyklované vyhořelé palivo. Jejich vývoj je však také stále „v plenkách“ – v provozu jsou v současné době pouze dva takové moduly, a to ještě v Číně a Rusku. Podle prohlášení bývalé předsedkyně Americké komise pro jadernou regulaci pro BBC jsou většina modulů pouze teoretická a nejsou ani ve fázi testování.[2]

[1, 2] Prohlášení o výhledu do budoucna vycházejí z předpokladů a současných očekávání, která mohou být nepřesná, nebo ze současného ekonomického prostředí, které se může změnit. Taková prohlášení nejsou zárukou budoucích výsledků. Jsou spojena s riziky a dalšími nejistotami, které je obtížné předvídat. Skutečné výsledky se mohou podstatně lišit od těch, které jsou vyjádřeny nebo naznačeny v jakýchkoli prohlášeních o budoucím vývoji.